My Street Films Online – tam, kde právě jste

Přehlídka „My Street Films Online – tam, kde právě jste“ od 25. března do 18. dubna představila to nejzajímavější z filmové historie tohoto projektu. Čtyři tematické sekce, které jsou na jejich webu ještě v tuto chvíli přístupné včetně filmů, ukázaly různorodost přístupů k dokumentárnímu filmu a širokou škálu formátů, která v My Street Films vzniká. Diváci ve čtyřech filmových sekcích měli možnost vidět výběr krátkometrážních amatérských filmů. Filmy uvedené v jednotlivých sekcích lze dohledat přímo na webu My Street Films v záložce Filmy 2020 nebo přímo na webu dafilms.cz. Filmy mohou být zajímavou inspirací jak pro práci s formátem dokumentárního filmu, tak pro diskuzi na téma uchopené autorem daného filmu během školní výuky.
My Street Films nabízí zajímavou edukativní platformu v rámci projektu MyStreetFilms @ school, kdy lektoři se studenty spolupracují na natočení dokumentárních snímků během tří až pětidenních workshopů. Díky teoretické a praktické části se studenti učí nejen základům vizuální a mediální gramotnosti, ale i kritickému myšlení. Pozvání lektorů tak může být velice vhodnou součástí projektů z oblasti mediální výchovy, filmové a audiovizuální výchovy, či jiných mezioborových projektů, které se ve školách realizují.

Co tedy letošní online přehlídka přinesla?

První sekce „Není mi to jedno!“ nabídla filmy, které se nebojí hledat odpovědi na palčivé otázky dneška. Autoři se skrze osobní perspektivu vyrovnávají s tématy, jako je stav životního prostředí, dostupnost bydlení ve městech nebo předsudky vůči přistěhovalcům. Filmy jsou více, než pouhá apel, protože v problémech dnešní doby dokážou najít zajímavý osobní příběh. Do sekce byly vybrány filmy: 91 metrů (Tereza Černá), Pár slov k neposlušnosti (Michaela Weingartová a Tereza Langrová), Vidíš, Praha (Barbora Šimková), Ve jménu bezpečnosti (Markéta Janků), Portrét klimatického žalu (Štěpán Lohr, Ondřej Mazura), Černý most (Širín Nafariehová).

Druhá sekce „Mezi mnou a tebou film” nebyla výhružkou, ale naopak pozvánkou k seznámení s introspektivními a intimně laděnými filmy. Jejich autoři v nich objevili vztahy se svými blízkými a s pomocí filmové řeči se přibližili k druhým lidem i světu, ve kterém žijí. Autorské filmy se zároveň staly zajímavým průvodcem na cestě do nitra samotných tvůrců. Mezi uvedenými filmy byl také jeden ze čtyř vítězných filmů roku 2020 – První poslední cesta od Lenky Jirků. Z dalších filmů této sekce to byly tituly: Hommage (Barbora Venclová), Co jsi říkal? (Jakub Volák), Les (Tereza Plavecká), Tátův fichtl (Kateřina Konrádová).

Třetí sekce „Portrét – víc než selfie!“ představila výběr filmových portrétů, které ukazují schopnost spatřit filmovou optikou skutečného člověka a jeho osobní příběh. Zároveň ale přiznávají životní situaci, ve které se autor nachází, a která podmiňuje jeho vidění. Obrat perspektivy k autorovi tak přináší i svébytné autoportréty, které jsou rovněž součástí této sekce. Mezi uvedenými filmy byly dva ze čtyř vítězných filmů roku 2020 a to Konec dovolené od Věry Matějkové a Jolana od Ondřeje Piláta. Dalšími filmy byly: Čistota půl zdraví (Barbora Aradská), Touch of Love (Pavel Ruzyak), Strážce života věčného (Kateřina Lánská), Portrét pozemšťana (Iva Chvojková Růžičková).

Čtvrté sekce „Dotknout se paměti“ ukázala filmy, kde ožívají místa naší minulosti. Autoři těchto krátkých snímků neváhají využívat postupy hraného filmu, výtvarné stylizace, dadaistickou scénografii či dokonce černobílý 8mm materiál. Objevují tak možnosti, které jim film nabízí, aby se alespoň krátce dotkli minulosti a přivlastnili si ji. Z filmů byly vybrány: Paměť ve vězení (Šimon Gogola), Messestraße Elf (Lenka Kerdová), Olivová hora (Roger Nicholas), ČHOS (Marie Lukáčová), Stopovaná (Petra Krejčová), E.A.H. e.a.h. eah (Anna Ouřadová).

Distanční přehlídka nabídla také dvě zajímavé diskuze, které jsou stále dostupné nejen na facebookovém profilu této organizace, ale i na jejich youtube profilu.
První diskuze, kde se setkali Ivo Bystřičan (filmový dokumentarista, režisér a lektor My Street Films), Vít Klusák (filmový dokumentarista a režisér), Karel Kovář alias KOVY (youtuber, vloger a moderátor), Johanna Nejedlová (držitelka evropské ceny za aktivismus, publicistka a zakladatelka společnosti Konsent) a moderátorka Zuzana Fuksová, se věnovala tématu „Jak se v dnešní době angažovat?“ a zahájila tento minifestival My Street Films Online – tam, kde právě jste. Díky záznamu je určena každému, kdo se zajímá o problémy naší společnosti, ale netuší, jak přispět k jejich řešení, zejména v čase, který nepřeje osobnímu setkávání. Jak nedopustit, aby se některé otázky neztratili ze zřetele, jak se mění současná podoba společenské angažovanosti, jak být angažovaný z prostředí vlastního domova a rodinného kruhu? Na tyto a další otázky hledali diskutující odpovědi. Na záznam se můžete podívat zde.

Druhá diskuze měla téma „Krize“. Tento pojem značí nebezpečí, ale zároveň příležitost pro hledání nových cest. Současná pandemie nás každodenně konfrontuje s limity vlastních možností a sil, osobní a celospolečenské krize se často slévají v jednu. Je vůbec možné v takových podmínkách tvořit film a jak plánovat natáčení, když naší jedinou jistotou je přetrvávající nejistota? Na co se soustředit, co je důležité, co umožnila a znemožnila aktuální situace filmovým tvůrcům? Takové otázky si kladli v debatě hosté: Šimon Holý (autor filmového projektu Zrcadla ve tmě, který vznikal i během karantény), Barbora Chalupová (spoluautorka V síti a právě dokončeného filmu Zákon lásky), Jan Foukal (autor snímku Zámek, ve kterém se byt stává jednou z hlavních postav), Marika Pecháčková (spoluautorka film s pracovním názvem Velké nic, který reflektuje pandemickou situaci). Diskuzi moderovala Viola Ježková, dokumentaristka a lektorka My Street Films. Záznam diskuze je k vidění zde.

My Street Films Online – tam, kde právě jste dala divákům nejen možnost nahlédnout do současné amatérské dokumentární tvorby, ale zprostředkovala i zajímavý pohled do prostředí „našich ulic“, tak jak se sluší a patří na projekt s tímto názvem. Pokud někdo zaváhal se přihlásit do letošní výzvy, tak mu tyto filmy mohou být dobrým příkladem a důvodem, proč za rok vyslyšet výzvu k účasti na dokumentárních dílnách My Street Films.