Skip to main content

Kategorie filmů: Výběr podle distributora

Krásné bytosti

Napsal Barbora Doleželová dne .

Čtrnáctiletý Balli je bytostný outsider z rozvrácené rodiny. Marně hledá oporu doma i ve škole, kde je obětí šikany. Vše se mění ve chvíli, kdy potkává skupinku tří problematických teenagerů, kteří ho nečekaně vezmou mezi sebe. Parta, ve které dominuje násilnický Konni a inteligentní Addi, nabídne Ballimu chybějící domov. Druhý snímek Guðmundura Arnara Guðmundssona vypráví s poetickým citem i syrovostí o vztazích, které mohou trvat věčně a pomáhají nás formovat v těch nejdůležitějších chvílích, o krutosti i něze, které se rodí na magické hranici mezi dětstvím a dospělostí.
 
Film si můžete objednat u distribuční společnosti Artcam pro školní projekci.
Metodické materiály pro film vytvořil Jiří Forejt. 

Kvík

Napsal Barbora Doleželová dne .

Devítiletou Babs čekají tyhle prázdniny hned dvě báječné věci. Nejdříve zjistí, že ten starý pán s velkým kufrem, který se znenadání objevil u nich doma, je její dědeček, o kterém nikdy neslyšela. A hlavně – děda Tuitjes jí dá k narozeninám roztomilé malé prasátko. Jenomže Kvík, jak se tenhle dáreček jmenuje, je přeci jenom čuník a Babs si ho může nechat jen pod podmínkou, že absolvuje výcvik s dalšími domácími mazlíčky. Vycvičit Kvíka není vůbec snadné, ale Babs je šťastná a prožívá s dědou a svým malým růžovým kamarádem báječné léto… dokud děda nezmizí i s Kvíkem. A dokud se v dědově kufru nenajde přístroj na výrobu sekané. Má s tím snad něco společného blížící se soutěž o nejlepší klobásu?
Film si můžete objednat pro školní projekci zde: https://acfk.cz
Metodické materiály pro film vytvořila Tereza Nová. 

Titina, psí polárnice

Napsal Barbora Doleželová dne .

Příběh jednoho z největších lidských dobrodružství – dobytí severního pólu v roce 1926 – viděný očima malého teriéra Titiny. Roztomilý čtyřnohý tulák, na kterého narazil na římské ulici, okouzlil italského konstruktéra a vzduchoplavce Umberta Nobileho natolik, že si ho vzal domů.  Titinu ovšem nečekal jen teplý pelíšek a pravidelné misky s jídlem. Jejího nového pána totiž oslovil slavný norský objevitel Roald Amundsen a objednal si u něj vzducholoď, na níž hodlal dobýt severní pól. U toho Titina samozřejmě nemohla chybět a právě jejíma očima sledujeme cestu italské posádky a norských polárníků za posledním neobjeveným místem na Zemi. Výprava je to vzrušující, plná dobrodružství a nebezpečí, ale dobytím pólu v roce 1926 ještě zdaleka nekončí. Protože toto je skutečný příběh, který pokračuje dál…

Film si můžete objednat pro školní projekci zde: https://acfk.cz
Metodické materiály pro film vytvořila Tereza Nová. 

Blízko

Napsal Barbora Doleželová dne .

Léo a Rémi jsou si blízcí. Prožívají spolu chlapecká dobrodružství, sdílí spolu celý svět a skoro každý moment. Dostávají se ale do věku, kdy věcem začínáme dávat jména. Co mezi nimi vlastně je? Hluboké přátelství, nebo láska? Po bezstarostných prázdninách přicházejí školní dny a s nimi i všetečné otázky a ironické poznámky spolužáků. Rémi si jich zdánlivě nevšímá, ale pro Lea znamenají stále víc pochyb. Touží zapadnout do klukovského kolektivu. Drobné ústupky se sčítají a jedinečná blízkost mizí. Dětství končí, dospělost do dříve bezstarostného světa obou kamarádů vtrhne neúprosně. Talentovaný belgický režisér Lukas Dhont (Dívka) natočil unikátní a emocionálně silný portrét výjimečného svazku, který vyniká civilností, uměřeností, neobvyklou empatií a fenomenálními hereckými výkony debutantů Edena Dambrineho a Gustava De Waele.
Film si můžete objednat u distribuční společnosti Artcam pro školní projekci.
Metodické materiály pro film vytvořil Jiří Forejt. 

Vzpoura hraček

Napsal Pavel Bednařík dne .

Dnes již legendární snímek Vzpoura hraček (1947) je prvním filmem Hermíny Týrlové, kombinujícím animaci loutek s akcí herců. V politicky laděné grotesce se zlý a nadutý esesák stane po zásluze vytrestanou obětí dřevěných hraček mistra Hoblíka, který před ním musel utéct. Dřevěné figurky (z nichž některé byly zakoupeny přímo v hračkářstvích) se díky vzájemné spolupráci napřed ubrání Němcově zvůli, pak se mu dokonale pomstí a přinutí jej k potupnému útěku. – Snímek i dnes překvapuje dokonalým profesionálním ztvárněním.

Vzpouru hraček (spolurežie: František Sádek, 1947) natočila Hermína Týrlová po skončení 2. světové války. Tematicky čerpá z období okupace a kombinuje animaci loutky s hercem, loutek-hraček je ale více. Film byl na festivalu v Benátkách oceněn jako nejlepší film pro děti a na festivalu v Bruselu jako nejlepší loutkový film. Jeho mezinárodní úspěch znamenal nejen, že se Hermína Týrlová stala mezinárodně uznávanou osobností světové animace, ale i jednou z klíčových osobností zlínského studia.

Film je k dispozici online na webu Česká filmová klasika zde.

Záznam v databázi Filmového přehledu.

Hodinářův učeň

Napsal Aneta Kohoutová dne .

Netradiční pohádka režisérky Jitky Rudolfové o učni Urbanovi, který musí ujít velkou cestu, aby se mohl oženit s hodinářovou dcerou Laurou.

Hodinářův učeň rozhodně není klasickou pohádkou: neodehrává se totiž v království, nesleduje princeznu, prince nebo krále a hrad v ní taky nenajdete. Odehrává se totiž na konci 19. století a sleduje osud hodinářova učně, kterému se právě čas stal osudným. Zamotává se totiž do časové smyčky, ze které těžko hledá cestu ven. Pro vyprávění sice využívá taky flashbacky nebo sny, ale díky srozumitelnému scénáři a známým archetypálním postavám či symbolům je lehké se v ní zorientovat.

Snímek je příhodné pustit například v hodině dějepisu. Odehrává se na konci 19. století, je vizuálně velmi osobitě zpracovaná. 

Králíček Jojo

Napsal Aneta Kohoutová dne .

Druhá světová válka se mění v očích desetiletého Joja ve velkou dobrodružnou hru s jediným cílem, stát se dokonalým malým nacistou.  


Malý Jojo dospívá a objevuje svět společně se svým nejlepší imaginárním kamarádem Adolf Hitlerem, kterého ztvárnil novozélandský komik Taika Waititi.  Adolf Jojovi radí v různých životních situacích a podporuje jej v jeho správném náckovství. Jedním z prvních kroků je členství v organizaci Hitlerjugend, čili v „Hitlerově mládeži,“ což obnáší trochu vojenského drilu, pálení závadných knih, vyhazování věcí do vzduchu, nenávidění židů a podobné hraní si na vojáčky i na válku. Zlom v Jojově životě nastane v okamžiku, kdy zjistí, že jeho maminka ukrývá v podkroví židovskou dívku. Od té chvíle musí malý Jojo čelit svému vlastnímu zaslepenému nacismu a s tím mu jeho vymyšlený Hitler už může jen velmi těžko poradit.

Ve filmu Králíček Jojo se bezbřehá dětská fantazie mísí s válečnou realitou a vytváří tak mix bizarních situací, které ukazují hrůzy války ve zcela jiném světle. Film si pohrává s otázkou dětského chápání válečného násilí, kterému často nerozumí ani sami dospělí. Ač se téma snímku může zdát těžké, výsledným žánrem je chytrá komedie, která velmi umě pokládá otázky týkající se nacismu, židovské rasy, ale reflektuje i roli přátelství a přijetí jinakosti. Králíček Jojo skvěle zapadá do osnov občanské výchovy, protože nenásilnou cestou otevírá všeobecná témata (třeba jak poznat co je dobré a co špatné), které řeší v běžném životě snad každý dospívající člověk.

Na palubu!

Napsal Aneta Kohoutová dne .

Uprostřed letních prázdnin se trojice postav ocitá v kempu kdesi na francouzském venkově, místo idylky na ně ale čeká pět dní plných nástrah dospívání.

 Félix se rozhodne, že překvapí svou letní lásku Almu, co by se tak mohlo pokazit… Jak brzy zjistí, skoro všechno. Spolu s kamarádem Chérifem a Edouardem, který se stane nedobrovolnou součástí tohoto úletu, zůstávají uvězněni v letním kempu, kde na ně čeká řada nástrah. Chlapci jsou nuceni najít cestu ve spletitém labyrintu vztahů, na jehož konci není jen letní láska, ale především přátelství na celý život.  

Na palubu! pobaví patáliemi, ve kterých se postavy ocitají, ale zároveň poukazuje na složitost vztahů a chaos dospívání, který se prolíná celým příběhem. To vše se odehrává v prostředí kouzelného francouzského venkova, který poskytuje dokonalou letní kulisu.

Film si vysloužil zvláštní uznání – cenu FIPRESCI, na festivalu Berlinale. V hodinách francouzštiny vzbudí jistě podobné nadšení díky svým lidským postavám a hovorovému jazyku. 

 

 

Smečka

Napsal Aneta Kohoutová dne .

Tomáš Polenský v roce 2020 debutoval teenagerským sportovním dramatem Smečka, k němuž spolu s Irenou Kocí také napsal scénář. Inspirovaly je výzkumy, podle nichž téměř každé páté dítě v Česku čelí šikaně. Rozhodli se o ní vypovědět v širších souvislostech, aby ozřejmili jednání šikanátorů i pocity oběti sužované strachem a bezmocí.

Tématem dynamického snímku je konkrétně šikana v dorosteneckém hokejovém týmu. Hlavní hrdina, šestnáctiletý David, jí čelí nejen v šatnách a na ledě, kam nastupuje v brankářské výstroji, ale také online. Nebanální, dospívajícímu publiku uzpůsobený film za svou přesvědčivost vděčí talentovaným mladým hercům, upřímnému vykreslení prostředí chlapeckého kolektivu i ambivalentnímu jednání protagonisty, který svou frustraci v krizové chvíli obrací i proti lidem, kteří mu chtějí pomoct.

Myši patří do nebe

Napsal Aneta Kohoutová dne .

Celovečerní animovaný film Myši patří do nebe vypráví o myšce Šupito a lišákovi Bělobřichovi – dvou zvířecích nepřátelích. Nešťastnou náhodou se dostanou do nebe, kde musí spojit síly, aby došli ke společnému cíli. Dvojice prochází různými prostředími a řeší problémy, zrcadlící trable každodenního života, nebe navíc slouží jako utopický prostor, kam se chodí pro poučení z životních chyb, aby mohla nastat reinkarnace.

Autoři Denisa Grimmová a Jan Bubeníček neodkazují svým výkladem nebe k žádné konkrétní víře, ale zůstávají univerzálními a přístupnými pro každého diváka. Podprahově sdělují, že je normální být jiný než ostatní, přestože se zdržují jakékoli moralizace. Snímek tematizuje mezilidské vztahy, kamarádství, nepřátelství nebo vztah k rodině. Nehraje na city, ale pracuje s humorem a silnou identifikací s hlavními hrdiny, čímž se stává poutavým zážitkem jak pro malého, tak pro dospělého diváka.