Skip to main content

Kategorie filmů: Tváře filmu

Mazel a tajemství lesa

Producent Petr Oukropec filmy nejen financuje, ale také sám režíruje. Jak Modrý tygr, tak Ani ve snu! a nejnověji Mazel a tajemství lesa navazují na dlouholetou tradici české filmové tvorby pro děti a mládež. O poptávce po tomto typu tvorby svědčí množství zahraničních festivalů, kde byl Mazel představen. Jeho premiéra například proběhla na Mezinárodním filmovém festivalu pro děti a mládež BUFF ve švédském Malmö. 

Dobrodružný rodinný film s pohádkovými motivy sleduje skupinu děti ze skautského oddílu, které tráví prázdniny na letním táboře. Zejména Martin se třítýdennímu pobytu v přírodě vzpírá. Čím více času v ní ale tráví, tím víc podléhá její magii. Když proto zjistí, že nedaleko tábora probíhá těžba lithia, která les a jeho obyvatele ohrožuje, rozhodne se s ostatními skauty jednat. Film vedle sympatického environmentálního přesahu okouzlí také praktickými, nedigitálními efekty.

 

Spící město

Spící město

Když všichni rodiče na celém světě usnou záhadným spánkem, děti musí bojovat o přežití.

Dystopický thriller Spící město natočil režisér Dan Svátek podle stejnojmenné knihy a populárního bestselleru spisovatele Martina Vopěnky. Všichni rodiče na celém světě zničehonic z neznámých důvodů usnou a děti musí bojovat o přežití ve světě zbývajících dospělých. Napínavé dobrodružství ukazuje, co vše se může stát, když zavládne chaos a děti jsou nuceny čelit nástrahám světa na vlastní pěst.

Čtyři sourozenci Kryštof, Kristýna a Ema a nejmladší Samuel prožívají spokojené dětství ve šťastné rodině. Jednoho rána se ale všechno změní. Jejich rodiče upadli do záhadného spánku a oni si musí najednou poradit docela sami. Takto záhadně usnuli rodiče po celém světě. Nastává zmatek, jejich město ovládnou bezdětní a mladí, kteří se dokázali ve vzniklé situaci zorientovat. Věřit se nedá nikomu. Pro sourozence začíná každodenní boj, v němž by měli vítězit ti silnější a chytří, ale leckdy mají navrch ti vychytralí a bezohlední. Malý Samuel je navíc unesen a sourozenci se vydávají na cestu do neznáma, aby ho zkusili najít. Podaří se jim opět setkat a najít cestu zpět domů? Probudí se jejich rodiče a bude vše jako dřív?

V síti

Radikální experiment otevírá tabuizované téma zneužívání dětí na internetu. Tři dospělé herečky s dětskými rysy se vydávají na sociální sítě, aby v přímém přenosu prožily zkušenost dvanáctiletých dívek online. Ve věrných kopiích dětských pokojů chatují a skypují s muži, kteří je na netu aktivně vyhledali a oslovili. Drtivá většina těchto mužů požaduje sex přes webkameru, posílá fotky svých penisů a odkazy na porno. Děti jsou dokonce vystaveny vydírání.

Dokumentární film Barbory Chalupové a Víta Klusáka vypráví strhující drama tří hrdinek alias „dvanáctiletých dívek“, pro které se účast na experimentu, od castingu až po osobní schůzky s predátory pod dozorem ochranky, stává zásadní životní zkušeností. Predátorské taktiky se postupně obracejí proti svým strůjcům: Z lovců se stávají lovení. Dokumentární snímek V Síti se dostal do hledáčku všech médií a pomohl rozkrýt temné vody internetu, ve kterých se každý den teenageři pohybují. Snímek je vhodný promítat jako součást mediální či občanské výchovy. 

Kolonie

Kolonie popisuje temnou stránku historie, ale oslavuje i odhodlání a lásku

Thriller Kolonie vychází ze skutečných událostí, které nastaly v Chile po vojenském převratu roku 1973. Mapuje dění okolo náboženské kolonie Dignidad a jejího velitele, bývalého nacistického lékaře Paula Schäfera. Tuto kolonii, maskovanou jako harmonické místo, generál Pinochet využíval k internaci a mučení svých politických oponentů. V centru dění je německá letuška Lena, která se do kolonie dobrovolně vydá, aby odtud osvobodila svého přítele. Sama však netuší, jak daleko sahají kořeny hrůzné organizace. 

Snímek oscarového režiséra Floriana Gallenbergera realisticky odhaluje krutou kapitolu chilských dějin a nebojí se rozkrýt temná místa nedávné minulosti. Tvůrci mistrně ukazují, že pro pochopení lidské krutosti není třeba doslovných výjevů. Příběhu navíc nechybí unikátní romantická linka, která ukazuje, jak daleko sahá odhodlání bojovat za záchranu milovaného člověka. Film se natáčel v různých částech Evropy, ale i na mnoha místech Jižní Ameriky. Kolonie svým lidským vyprávěním oslnila porotu na německém Berlinale a tvoří nedílnou součást výuky moderních dějin a občanské výchovy.

Ovečka Shaun ve filmu

Ovečka Shaun se poprvé objevila krátkometrážním oscarovém filmu O chloupek, sledujícím roztržitého vědce Wallace a jeho věrného psa Gromita. V roce 2007 pak měla premiéru první epizoda televizního seriálu, v němž každá epizoda trvá zhruba sedm minut. Ovečka Shaun ve filmu je dvanáctkrát delší a přitom srovnatelně zábavná a nápaditá.

Autoři filmu se odvážně rozhodli zachovat jedno z klíčových formálních omezení seriálu a po celých osmdesát minut vyprávět beze slov (nebudeme-li počítat texty písniček). Zvířata spolu tudíž komunikují gesty a výrazy a lidé jen cosi nesrozumitelně drmolí. Do detailů propracované záběry jsou napěchované drobnými vizuálními vtípky pro pozorné diváky. Podobně jako v groteskách Charlieho Chaplina, ani v Shaunovi nechybí kapka sentimentu, který je ale umně zakomponována do výborně vygradovaných gagů.

Nejmenší diváci si užijí zběsilé honičky, legrační pády a roztomilé postavičky. Ti starší ocení satirickou rovinu, odkazy ke známým dílům světové kinematografie a myšlenku o důležitosti rodiny, domova a pěstování přátelských vztahů. Nejen s lidmi, ale také se zvířaty.

Room

Snímek Pokoj rozvíjí křehký vztah matky s dítětem, který překoná všechna úskalí

Filmová adaptace stejnojmenné knihy Emmy Donoghue vypráví příběh pětiletého Jacka a jeho matky Joy. Pro Jacka je jediným světem pokoj, ve kterém celý život vyrůstal. Chlapec po svobodě mimo čtyři stísněné stěny netouží, protože ji nikdy nepoznal. Když ze svého vězení s matkou unikne, ještě netuší, že druhá fáze společného boje teprve začíná. Zařadit se zpět do normálního života je totiž mnohem těžší, než by se mohlo zdát. 

Jednoznačnou předností snímku je zvolený vyprávěcí způsob. Celé psychologické drama sledujeme z nevinné perspektivy Jackových očí s evidentní naivitou, se kterou dítě na své okolí pohlíží. Zajímavým způsobem je rozvíjen i kontrast mezi oběma protagonisty. Jack jakožto dospívající chlapec ve formativním věku se s hrůznými zážitky i následnou aklimatizací srovnává o mnoho lépe než jeho dospělá matka. Emocionální film díky kvalitní výpravě a mimořádnému výkonu herečky Brie Larson získal mnoho prestižních ocenění – mimo jiné Oscara, Zlatý glóbus, cenu Saturn či ocenění z festivalů v Torontu a ve Varšavě. Citlivým důrazem na psychiku a trauma se hodí jako výborný příklad do hodin občanské výuky a základů psychologie.  

Rosa & Dara a jejich velká dobrodružství

Rosa a Dara jsou dvě kamarádky, které společně objevují svět. Na své cestě za dobrodružstvím pátrají po odpovědích na záludné otázky, proč padají hvězdy nebo proč vymřeli dinosauři.  Pásmo Rosa & Dara a jejich velká dobrodružství je složeno z krátkých animovaných snímků a proto je vhodné i pro ty úplně nejmenší filmové objevitele. Na webových stránkách je navíc k dispozici i spoustu doprovodného materiálu pro učitele i rodiče.

…a pátý jezdec je Strach

Režisér Zbyněk Brynych se po Transportu z ráje (1962) vrátil k tématu života židů za protektorátu a podle psychologické novely Hany Bělohradské Bez krásy, bez límce natočil sugestivní drama …a pátý jezdec je Strach (1964).

Židovský lékař Armín Braun (Miroslav Macháček) ukryje ve svém pražském bytě během nacistické okupace příslušníka odboje, čímž začíná jeho zápas s vlastním svědomím. Obrazové pojetí, na němž spolupracovala multitalentovaná výtvarnice Ester Krumbachová, bylo programově vymezené expresionismem. Film prostoupený metaforami a symboly s nadčasovou platností svou atmosférou připomíná horečnatý sen či halucinaci.

Pátý jezdec je řazen mezi vrcholy Brynychovy tvorby také pro rovnováhu mezi formou a obsahem a schopnost najít adekvátní vyjadřovací prostředky pro vystihnutí svíravé atmosféry strachu z institucionalizovaného zla, ať nacistického, komunistického nebo jakéhokoli jiného. Jde proto o vhodný film pro doplnění výkladu o životě v totalitě.  

Valerie a týden divů

Poslední dozvuk uvolněného experimentálního ovzduší české kultury šedesátých let představovala v roce 1970 hororově stylizovaná pohádka o sexuálním zrání dospívající dívky.

Film Jaromila Jireše, pohybující se na pomezí snu a reality, byl inspirován stejnojmenným gotickým románem Vítězslava Nezvala, jenž dal v předloze průchod svému poetistickému okouzlení absurditou, bizarnostmi a denním sněním. Valerii a týden divů v její době docenilo zejména zahraniční publikum, kterému oproti normalizačním kritikům nevadilo, že nese většinu znaků, jichž se filmaři v následujících dvou desetiletích měli ve vlastním zájmu vyvarovat: nápadně stylizovaná mizanscéna (dílo výtvarnice Ester Krumbachové), surrealistická poetika, neurčité časoprostorové zasazení, výrazná erotičnost, spletitá symbolika, obtížná dešifrovatelnost.

Výrazně stylizovaný film je ideální pro navození unikavé atmosféry Nezvalova stejnojmenného „černého románu“, zároveň může sloužit jako příklad toho, jak daleko si tvůrci československé nové vlny dovolili zajít při zobrazování temných stránek lidské psychiky a sexuality.

Ostře sledované vlaky

Jeden z nejoceňovanějších titulů šedesátých let v roce 1968 získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film.  Celovečerní debut režiséra Jiřího Menzela je považovaný za vrcholné dílo československé nové vlny. Adaptace novely Bohumila Hrabala je příběhem nesmělého mladíka Miloše Hrmy, který se v zasněném světě středočeského nádražíčka na sklonku druhé světové války pokouší stát mužem. Spíš než o blížící se prohru nacistického Německa se plachý železničářský elév zajímá o ženy – respektive o vytouženou ztrátu panictví, které by mu otevřelo cestu k půvabné průvodčí Máše. Přednosta stanice, výpravčí Hubička i ostatní zaměstnanci dráhy mají sice ve svých názorech na německé okupanty jasno, vzhledem k přísným trestům se však i oni místo odboje věnují raději všednodenním soukromým záležitostem.


V rámci kinematografie šedesátých let Ostře sledované vlaky patří ke snímkům, které demytizují téma protinacistického odboje. S filmem se dá dobře pracovat jak při hodině českého jazyka, tak i dějepisu. Díky filmařské lehkosti Jiřího Menzela nabízí snímek unikátní vhled do každodenního života mladého člověka v průběhu druhé světové války.