Kategorie filmů: Česky

Každá minuta života

Dokumentární snímek o čtyřletém Miškovi, kterého rodiče vychovávají metodou tzv. Kamevédy, využívající každý okamžik strávený s dítětem k jeho “zdokonalování”, tak aby se z něj jednou stal vrcholový sportovec. 

Jak vypadá výchova, v jejímž středu stojí výkon? Dokument Eriky Hníkové vzbudil po svém uvedení vášnivé reakce. Ve filmu vidíme Miška Hanuliaka každý den plnit úkoly, překonávat rekordy a za všech okolností se snažit být ve všem nejlepší. Každý jeho výkon je měřen a zaznamenáván, celá tříčlenná domácnost se točí okolo jeho cesty k úspěchu. Cosi se ale vytrácí při této tvorbě „prospěšného člena společnosti“, kvůli které se rodiče vzdali svých koníčků, přátel a doslova svému dítěti obětovali veškerý volný čas.

Neříká tato kontroverzní výchovná metoda něco o celkovém nastavení společnosti? Zbývá ve výkonnostním a individualistickém prostředí místo pro solidaritu a sounáležitost? Palčivé otázky, které v něčem až nepříjemný snímek nastoluje, lze využít při výuce občanské výchovy a základů společenských věd.

Gunda

Černobílý, vizuálně podmanivý snímek, který nepotřebuje slova, sleduje prasnici Gundu a její selátka, a život dalších zvířat na farmě. 

Pohled, který dokument skýtá, patří výhradně zvířatům, a účinně nás tak přenáší do jejich rytmu a prožívání, které běžně ve svém antropocentrismu ignorujeme. Pokud se však na film napojíme, otevře se před námi empatická sonda do života tvorů na okraji našich zorných polí. Tvorů, které končí na našich talířích a o jejichž životech raději nepřemýšlíme. 

Dlouhé záběry, malá hloubka ostrosti, velké detaily a bohatá zvuková složka dělají z Gundy nezapomenutelný zážitek a výlet na farmu, jaký lze v běžném životě jen stěží prožít. Snímek se hodí jak do hodin přírodopisu a občanské výchovy, tak jako ukázka obrazově úchvatného filmového díla. 

Mazel a tajemství lesa

Producent Petr Oukropec filmy nejen financuje, ale také sám režíruje. Jak Modrý tygr, tak Ani ve snu! a nejnověji Mazel a tajemství lesa navazují na dlouholetou tradici české filmové tvorby pro děti a mládež. O poptávce po tomto typu tvorby svědčí množství zahraničních festivalů, kde byl Mazel představen. Jeho premiéra například proběhla na Mezinárodním filmovém festivalu pro děti a mládež BUFF ve švédském Malmö. 

Dobrodružný rodinný film s pohádkovými motivy sleduje skupinu děti ze skautského oddílu, které tráví prázdniny na letním táboře. Zejména Martin se třítýdennímu pobytu v přírodě vzpírá. Čím více času v ní ale tráví, tím víc podléhá její magii. Když proto zjistí, že nedaleko tábora probíhá těžba lithia, která les a jeho obyvatele ohrožuje, rozhodne se s ostatními skauty jednat. Film vedle sympatického environmentálního přesahu okouzlí také praktickými, nedigitálními efekty.

 

Spící město

Spící město

Když všichni rodiče na celém světě usnou záhadným spánkem, děti musí bojovat o přežití.

Dystopický thriller Spící město natočil režisér Dan Svátek podle stejnojmenné knihy a populárního bestselleru spisovatele Martina Vopěnky. Všichni rodiče na celém světě zničehonic z neznámých důvodů usnou a děti musí bojovat o přežití ve světě zbývajících dospělých. Napínavé dobrodružství ukazuje, co vše se může stát, když zavládne chaos a děti jsou nuceny čelit nástrahám světa na vlastní pěst.

Čtyři sourozenci Kryštof, Kristýna a Ema a nejmladší Samuel prožívají spokojené dětství ve šťastné rodině. Jednoho rána se ale všechno změní. Jejich rodiče upadli do záhadného spánku a oni si musí najednou poradit docela sami. Takto záhadně usnuli rodiče po celém světě. Nastává zmatek, jejich město ovládnou bezdětní a mladí, kteří se dokázali ve vzniklé situaci zorientovat. Věřit se nedá nikomu. Pro sourozence začíná každodenní boj, v němž by měli vítězit ti silnější a chytří, ale leckdy mají navrch ti vychytralí a bezohlední. Malý Samuel je navíc unesen a sourozenci se vydávají na cestu do neznáma, aby ho zkusili najít. Podaří se jim opět setkat a najít cestu zpět domů? Probudí se jejich rodiče a bude vše jako dřív?

V síti

Radikální experiment otevírá tabuizované téma zneužívání dětí na internetu. Tři dospělé herečky s dětskými rysy se vydávají na sociální sítě, aby v přímém přenosu prožily zkušenost dvanáctiletých dívek online. Ve věrných kopiích dětských pokojů chatují a skypují s muži, kteří je na netu aktivně vyhledali a oslovili. Drtivá většina těchto mužů požaduje sex přes webkameru, posílá fotky svých penisů a odkazy na porno. Děti jsou dokonce vystaveny vydírání.

Dokumentární film Barbory Chalupové a Víta Klusáka vypráví strhující drama tří hrdinek alias „dvanáctiletých dívek“, pro které se účast na experimentu, od castingu až po osobní schůzky s predátory pod dozorem ochranky, stává zásadní životní zkušeností. Predátorské taktiky se postupně obracejí proti svým strůjcům: Z lovců se stávají lovení. Dokumentární snímek V Síti se dostal do hledáčku všech médií a pomohl rozkrýt temné vody internetu, ve kterých se každý den teenageři pohybují. Snímek je vhodný promítat jako součást mediální či občanské výchovy. 

Most špionů

Napínavé soudní drama, které se ve druhé polovině překlopí do špionážního thrilleru, je inspirováno skutečnými událostmi, k nimž došlo v poválečných Spojených státech, v období „honu na čarodějnice“. Sovětský špión Rudolf Abel je zatčen agenty FBI. Jeho případu se ujímá newyorský pojišťovací právník James B. Donovan. Ani jeden z mužů netuší, že soud bude předehrou k riskantnímu vyjednání výměny Abela za amerického pilota zajatého východními agenty.

Příběh inspirovaný skutečnými událostmi, jak je ve své knize Strangers on a Bridge z roku 1964 zachytil samotný Donovan, posouvají vpřed důvtipné dialogy, které upozorňují na paralely s naší přítomností. Film lze podobně jako Spielbergova dřívějšího Lincolna sledovat jako zamyšlení nad tím, nakolik je funkční systém, v němž lze dosáhnout spravedlnosti jen za cenu mnoha kompromisů a překonání znepokojivě velkého množství překážek.

Zhlédnutí Mostu špionů a následná diskuze nad obecnějšími etickými otázkami, které nastoluje, může oživit hodiny dějepisu (ty obohatí také svým nečernobílým pohledem na svět rozdělený studenou válkou) i občanské výchovy.

Kolonie

Kolonie popisuje temnou stránku historie, ale oslavuje i odhodlání a lásku

Thriller Kolonie vychází ze skutečných událostí, které nastaly v Chile po vojenském převratu roku 1973. Mapuje dění okolo náboženské kolonie Dignidad a jejího velitele, bývalého nacistického lékaře Paula Schäfera. Tuto kolonii, maskovanou jako harmonické místo, generál Pinochet využíval k internaci a mučení svých politických oponentů. V centru dění je německá letuška Lena, která se do kolonie dobrovolně vydá, aby odtud osvobodila svého přítele. Sama však netuší, jak daleko sahají kořeny hrůzné organizace. 

Snímek oscarového režiséra Floriana Gallenbergera realisticky odhaluje krutou kapitolu chilských dějin a nebojí se rozkrýt temná místa nedávné minulosti. Tvůrci mistrně ukazují, že pro pochopení lidské krutosti není třeba doslovných výjevů. Příběhu navíc nechybí unikátní romantická linka, která ukazuje, jak daleko sahá odhodlání bojovat za záchranu milovaného člověka. Film se natáčel v různých částech Evropy, ale i na mnoha místech Jižní Ameriky. Kolonie svým lidským vyprávěním oslnila porotu na německém Berlinale a tvoří nedílnou součást výuky moderních dějin a občanské výchovy.

Ovečka Shaun ve filmu

Ovečka Shaun se poprvé objevila krátkometrážním oscarovém filmu O chloupek, sledujícím roztržitého vědce Wallace a jeho věrného psa Gromita. V roce 2007 pak měla premiéru první epizoda televizního seriálu, v němž každá epizoda trvá zhruba sedm minut. Ovečka Shaun ve filmu je dvanáctkrát delší a přitom srovnatelně zábavná a nápaditá.

Autoři filmu se odvážně rozhodli zachovat jedno z klíčových formálních omezení seriálu a po celých osmdesát minut vyprávět beze slov (nebudeme-li počítat texty písniček). Zvířata spolu tudíž komunikují gesty a výrazy a lidé jen cosi nesrozumitelně drmolí. Do detailů propracované záběry jsou napěchované drobnými vizuálními vtípky pro pozorné diváky. Podobně jako v groteskách Charlieho Chaplina, ani v Shaunovi nechybí kapka sentimentu, který je ale umně zakomponována do výborně vygradovaných gagů.

Nejmenší diváci si užijí zběsilé honičky, legrační pády a roztomilé postavičky. Ti starší ocení satirickou rovinu, odkazy ke známým dílům světové kinematografie a myšlenku o důležitosti rodiny, domova a pěstování přátelských vztahů. Nejen s lidmi, ale také se zvířaty.

V nitru Llewyna Davise

Snímek zasazený do Spojených států na počátku šedesátých let vypráví o neúspěšném folkovém písničkáři Llewynu Davisovi (Oscar Isaac), který se po sebevraždě svého spoluhráče snaží v branži prosadit na vlastní pěst. Llewynova několikadenní anabáze, na které mu společnost povětšinou dělá jen oranžový kocour, začíná zabouchnutými dveřmi a pokračuje ztrátou peněz, radostných vyhlídek i vlastní identity.

Tón spirálovitého vyprávění, v němž je dovolený pouze humor hořký a černý, udává hned první z mnoha baladických songů. Llewyn v něm zpívá o tom, jak procestoval celý svět a nevadilo by mu, kdyby zemřel. Jak následně vysvitne, ve skutečnosti nikdy neopustil Greenwich Village a rozhodně ničeho významného nedosáhnul. Pro jeho životní příběh, inspirovaný životem folkového písničkáře Davea Van Ronka, je příznačné, že zatímco na pódiu se chystá první posluchače očarovat Bob Dylan, Llewyn sám je v boční uličce mlácen cizím mužem.

Do jaké míry je ale tato pasivita dobrovolná, a do jaké vyplývá z přijímání (resp. odmítání) Llewyna druhými? Film portrétující americkou folkovou scénu šedesátých let pobízí k hlubším filozofickým úvahám nad nevyhnutelností volby a neustálým hledáním rovnováhy mezi vlastním přesvědčením a požadavky okolí.

Room

Snímek Pokoj rozvíjí křehký vztah matky s dítětem, který překoná všechna úskalí

Filmová adaptace stejnojmenné knihy Emmy Donoghue vypráví příběh pětiletého Jacka a jeho matky Joy. Pro Jacka je jediným světem pokoj, ve kterém celý život vyrůstal. Chlapec po svobodě mimo čtyři stísněné stěny netouží, protože ji nikdy nepoznal. Když ze svého vězení s matkou unikne, ještě netuší, že druhá fáze společného boje teprve začíná. Zařadit se zpět do normálního života je totiž mnohem těžší, než by se mohlo zdát. 

Jednoznačnou předností snímku je zvolený vyprávěcí způsob. Celé psychologické drama sledujeme z nevinné perspektivy Jackových očí s evidentní naivitou, se kterou dítě na své okolí pohlíží. Zajímavým způsobem je rozvíjen i kontrast mezi oběma protagonisty. Jack jakožto dospívající chlapec ve formativním věku se s hrůznými zážitky i následnou aklimatizací srovnává o mnoho lépe než jeho dospělá matka. Emocionální film díky kvalitní výpravě a mimořádnému výkonu herečky Brie Larson získal mnoho prestižních ocenění – mimo jiné Oscara, Zlatý glóbus, cenu Saturn či ocenění z festivalů v Torontu a ve Varšavě. Citlivým důrazem na psychiku a trauma se hodí jako výborný příklad do hodin občanské výuky a základů psychologie.