Kategorie filmů: Film a dějiny

Vzpoura hraček

Dnes již legendární snímek Vzpoura hraček (1947) je prvním filmem Hermíny Týrlové, kombinujícím animaci loutek s akcí herců. V politicky laděné grotesce se zlý a nadutý esesák stane po zásluze vytrestanou obětí dřevěných hraček mistra Hoblíka, který před ním musel utéct. Dřevěné figurky (z nichž některé byly zakoupeny přímo v hračkářstvích) se díky vzájemné spolupráci napřed ubrání Němcově zvůli, pak se mu dokonale pomstí a přinutí jej k potupnému útěku. – Snímek i dnes překvapuje dokonalým profesionálním ztvárněním.

Vzpouru hraček (spolurežie: František Sádek, 1947) natočila Hermína Týrlová po skončení 2. světové války. Tematicky čerpá z období okupace a kombinuje animaci loutky s hercem, loutek-hraček je ale více. Film byl na festivalu v Benátkách oceněn jako nejlepší film pro děti a na festivalu v Bruselu jako nejlepší loutkový film. Jeho mezinárodní úspěch znamenal nejen, že se Hermína Týrlová stala mezinárodně uznávanou osobností světové animace, ale i jednou z klíčových osobností zlínského studia.

Film je k dispozici online na webu Česká filmová klasika zde.

Záznam v databázi Filmového přehledu.

Kde je Anne Franková?

Kde je Anne Franková?

Imaginární kamarádka Anne Frankové Kitty ožívá v dnešním Amsterdamu a vydává se do 70 let vzdálené minulosti, aby svou přítelkyni našla.

Hlavní postavou animovaného filmu Kde je Anne Franková, který propojuje minulost se současností, je Kitty, imaginární přítelkyně, které Anne Franková psala svůj deník v podobě dopisů. Ve filmu tato „milá Kitty“ vystoupí z deníku, ožije a vezme diváky za příběhem Anne Frankové a ukáže jim význam jejího deníku. Probírají se v něm tedy nejen historická témata, jako je nástup nacionálního socialismu, život v zadním domě a dějiny holokaustu, ale i témata velmi aktuální, jako jsou lidská práva a uprchlíci. Kde je Anne Franková seznamuje žáky ve věku 12 až 18 let s příběhem Anne Frankové a jejím významem pro dnešní dobu současným způsobem. Film nabízí učitelům mnoho příležitostí, jak ve výuce zdůraznit historická i současná témata.

Snímek Kde je Anne Franková vypráví především příběh o naději. V animované adaptaci celosvětově známého díla přináší izraelský režisér Ari Folman složitá témata, na která díky stvoření vypravěčky Kitty pohlíží neotřelým a současným způsobem. Film Kde je Anne Franková je tak schopen přiblížit dnešním divákům, a to nejen těm nejmladším, nejen válečná zvěrstva jako holokaust, ale také tematizuje bezpráví či nutnost stát se pro záchranu vlastního života uprchlíkem.

Kde je Anne Franková – Pracovní list pro učitele

Kde je Anne Franková – Pracovní list pro studenty

 

Nízký let

Nízký let je velmi citlivým dokumentárním snímkem o rozpadu jednoho vztahu, který pracuje s amatérskými záběry z jedné rodinné kamery.

Snímek režiséra Jana Šikla vypráví příběh Káti a Františka. Potkali se náhodou během padesátých let minulého století, nedlouho poté spolu začali chodit, vzali se a už vychovávali dítě. Káťa byla žena v domácnosti a František pilot, který lítal nízko. S osobními amatérskými záběry kontrastuje chladný, nevzrušený komentář, který rozpad vztahu Kátinou perspektivou vysvětluje. V mnoha chvílích ale nechává pracovat ticho a praskání filmového pásu, čímž skvěle dotváří intimní atmosféru.

Padesátiminutový dokument je vhodný pro hodinu dějepisu, komentář totiž popisuje situaci v Československu 50. let, Moskvě 60. let a situaci po pražském jaru 1968.

Kočár do Vídně

Komorní drama o pár postavách Kočár do Vídně na půdorysu posledních dnů druhé světové války vypráví o ženě, která se po popravě vlastního manžela rozhodla mstít.

Celý snímek provází mimořádně mrazivá atmosféra. Famózní je zejména výkon Ivy Janžurové, v jejíž hereckém podání divák sleduje napětí, které postupně graduje. Dokáže se s postavou identifikovat a vyčíst myšlenky, které se jí honí hlavou. Podobně uhrančivý je výkon Jaromíra Hanzlíka, pro něhož se jednalo o první velkou hereckou příležitost. Režie se společně s kamerou soustředí na malé posunky, pohledy postav, neverbální gesta. Zvuk je surový, nepříjemný, dává zapomenout na šumění lesa a je v něm slyšet i spadnutí špendlíku.

Kachyňův Kočár do Vídně je možné pustit v hodině dějepisu při výkladu druhé světové války. Není žádným nudným dokumentem, ale příběhem se skutečnými emocemi, díky kterému se může divák ponořit do nejisté atmosféry posledních dnů války.

Od Caligariho k Hitlerovi

Historický dokument zkoumá známé i méně známé příběhy německé kinematografie v období německého expresionismu, nové věcnosti a nástupu Hitlera k moci.

 

Dokumentární film Od Caligariho k Hitlerovi je volně inspirován knihou německého historika Siegfrieda Kracauera. Film zkoumá pozadí vzniku známých děl německého expresionismu a nové věcnosti (Kabinet doktora Caligariho, Upír Nosferatu, Metropolis), poukazuje však také na méně námé souvislosti německé kinematografie 20. a 30. let 20. století. Vedle kanonických děl představuje také méně známou tvorbu Waltera Rutmanna (Berlín, symfonie velkoměsta), nebo Roberta Siodmaka, Wernera Hochbauma nebo kameramana Eugena Schüffftana.

 

Film je vhodný k doplnění přednášek a seminářů o historii kinematografie, zejména v oblasti německého filmu v období německého expresionismu, nové věcnosti a politické situace nástupu Adolfa Hitlera k moci. Objevným způsobem a s řadou ukázek a souvislostí vysvětluje kulturní, společenskou a psychologickou rovinu německé kinematografie daného období. Snímek je vhodné používat jako doplnění výkladu z dějin kinematografie a vysvětlení historických souvislostí, zejména k rozptýlení mýtů o historické interpretaci německé kinematografie.

Králíček Jojo

Druhá světová válka se mění v očích desetiletého Joja ve velkou dobrodružnou hru s jediným cílem, stát se dokonalým malým nacistou.  

Malý Jojo dospívá a objevuje svět společně se svým nejlepší imaginárním kamarádem Adolf Hitlerem, kterého ztvárnil novozélandský komik Taika Waititi.  Adolf Jojovi radí v různých životních situacích a podporuje jej v jeho správném náckovství. Jedním z prvních kroků je členství v organizaci Hitlerjugend, čili v „Hitlerově mládeži,“ což obnáší trochu vojenského drilu, pálení závadných knih, vyhazování věcí do vzduchu, nenávidění židů a podobné hraní si na vojáčky i na válku. Zlom v Jojově životě nastane v okamžiku, kdy zjistí, že jeho maminka ukrývá v podkroví židovskou dívku. Od té chvíle musí malý Jojo čelit svému vlastnímu zaslepenému nacismu a s tím mu jeho vymyšlený Hitler už může jen velmi těžko poradit.

Ve filmu Králíček Jojo se bezbřehá dětská fantazie mísí s válečnou realitou a vytváří tak mix bizarních situací, které ukazují hrůzy války ve zcela jiném světle. Film si pohrává s otázkou dětského chápání válečného násilí, kterému často nerozumí ani sami dospělí. Ač se téma snímku může zdát těžké, výsledným žánrem je chytrá komedie, která velmi umě pokládá otázky týkající se nacismu, židovské rasy, ale reflektuje i roli přátelství a přijetí jinakosti. Králíček Jojo skvěle zapadá do osnov občanské výchovy, protože nenásilnou cestou otevírá všeobecná témata (třeba jak poznat co je dobré a co špatné), které řeší v běžném životě snad každý dospívající člověk.

Havel

Netradiční snímek představuje Václava Havla nejen jako státníka, ale především jako skutečného člověka s ideály i chybami. 

Příběh československého prezidenta začíná v roce 1968 a mapuje klíčové momenty vedoucí k Sametové revoluci. Režisér Slávek Horák v epizodickém vyprávění prezentuje Havla jako disidenta a bojovníka za svobodu, ale i manžela a nedokonalou osobnost stíhanou strachem ze selhání. Zásadní roli v životopisném snímku hraje, podobně jako v Havlově životě, manželka Olga.

Tvůrce se nevyhýbá rozporuplným pohledům na významného hybatele dějin československého státu, ani syrovému rozboru jeho soukromého života. Drama nenabízí černobílou představu o Václavu Havlovi, ale spíše podnět k zamyšlení jak nad moderními dějinami, tak nad světem samotným.

Působivý filmový vizuál zavádí diváka přímo na jeviště Havlových dramat, které se před zraky neviditelného publika prolínají s absurditami socialistického režimu. Snímek, několikrát nominovaný a jednou oceněný Českým lvem, slouží jako nevšední ukázka do hodin moderních dějin a občanské výchovy. 

Přes hranici

Nadčasový příběh o ztrátě domova a nástrahách, které čekají na dva sourozence, nucené kvůli válce opustit svou rodnou vesnici, a následně zemi. 

Vyprávění není zasazeno do žádného konkrétního státu – mohlo by se odehrávat kdekoli a zároveň kdykoli – v současnosti, stejně jako před 100 lety. Režisérku Florence Miailhe inspiroval příběh její vlastní prababičky a v české koprodukci vytvořila citlivý i bolestivý portrét Kyony a Adriela. Dva sourozenci se potýkají se situacemi, které si málokdo z nás ve střední Evropě dokáže představit, a které přesto každý den zažívají tisíce, ne-li miliony dětí po celém světě, někdy nepříliš daleko od nás.

Unikátní a nesmírně pracná metoda malby na sklo dodává snímku křehkost, unikavost a dělá z Přes hranici sugestivní vizuální zážitek. Jde o vůbec první celovečerní film realizovaný touto technologií. Snímek si odnesl Zvláštní cenu poroty v kategorii celovečerního filmu pro dospívající a mládež na festivalu Zlín Film Fest. Hodí se pro využití v občanské výchově, ale i jako ukázka jedinečného stylu animace.

Most špionů

Napínavé soudní drama, které se ve druhé polovině překlopí do špionážního thrilleru, je inspirováno skutečnými událostmi, k nimž došlo v poválečných Spojených státech, v období „honu na čarodějnice“. Sovětský špión Rudolf Abel je zatčen agenty FBI. Jeho případu se ujímá newyorský pojišťovací právník James B. Donovan. Ani jeden z mužů netuší, že soud bude předehrou k riskantnímu vyjednání výměny Abela za amerického pilota zajatého východními agenty.

Příběh inspirovaný skutečnými událostmi, jak je ve své knize Strangers on a Bridge z roku 1964 zachytil samotný Donovan, posouvají vpřed důvtipné dialogy, které upozorňují na paralely s naší přítomností. Film lze podobně jako Spielbergova dřívějšího Lincolna sledovat jako zamyšlení nad tím, nakolik je funkční systém, v němž lze dosáhnout spravedlnosti jen za cenu mnoha kompromisů a překonání znepokojivě velkého množství překážek.

Zhlédnutí Mostu špionů a následná diskuze nad obecnějšími etickými otázkami, které nastoluje, může oživit hodiny dějepisu (ty obohatí také svým nečernobílým pohledem na svět rozdělený studenou válkou) i občanské výchovy.

Kolonie

Kolonie popisuje temnou stránku historie, ale oslavuje i odhodlání a lásku

Thriller Kolonie vychází ze skutečných událostí, které nastaly v Chile po vojenském převratu roku 1973. Mapuje dění okolo náboženské kolonie Dignidad a jejího velitele, bývalého nacistického lékaře Paula Schäfera. Tuto kolonii, maskovanou jako harmonické místo, generál Pinochet využíval k internaci a mučení svých politických oponentů. V centru dění je německá letuška Lena, která se do kolonie dobrovolně vydá, aby odtud osvobodila svého přítele. Sama však netuší, jak daleko sahají kořeny hrůzné organizace. 

Snímek oscarového režiséra Floriana Gallenbergera realisticky odhaluje krutou kapitolu chilských dějin a nebojí se rozkrýt temná místa nedávné minulosti. Tvůrci mistrně ukazují, že pro pochopení lidské krutosti není třeba doslovných výjevů. Příběhu navíc nechybí unikátní romantická linka, která ukazuje, jak daleko sahá odhodlání bojovat za záchranu milovaného člověka. Film se natáčel v různých částech Evropy, ale i na mnoha místech Jižní Ameriky. Kolonie svým lidským vyprávěním oslnila porotu na německém Berlinale a tvoří nedílnou součást výuky moderních dějin a občanské výchovy.

  • 1
  • 2