Démanty noci

Svědectví lidského utrpení, které nepotřebuje slova ani velká gesta

Minimalistický děj sleduje dva chlapce, kteří ve snaze vyhnout se koncentračnímu táboru prchají z transportu skrz sudetské lesy. Zběsilý útěk, připomínající spíše lov štvané zvěře, má jediný cíl – přežít. Reálná linie příběhu se mísí s představami jednoho z chlapců. Sledujeme jeho vzpomínky, děsy i sny a touhy v nikdy nekončícím proudu myšlenek. Naléhavost kamery snímající pohyb chlapců lesem tak kontrastuje se statickými záběry existenciální imaginace, u které divák ani postavy často netuší, zdali se skutečně děje. 

Snímek Démanty noci natočil režisér Jan Němec na motivy povídky Arnošta Lustiga Tma nemá stín, sám autor se na scénáři podílel. Téměř němý film vystupuje ze škály klasických válečných filmů minimalistickým provedením i experimentálním přesahem. Jedná se o zcela stěžejní dílo nejen tvorby Jana Němce, ale i celé československé kinematografie. V roce svého uvedení získal jako vůbec první dílo československé nové vlny ocenění na festivalu v Mannheimu. Démanty noci slouží jako příkladná ukázka do hodin dějepisu i literatury.