image

Konference Kino za školou ve Zlíně

17. 6. 2016

Poté, co byla v prvních měsících roku 2016  oficiálně ukotvena Pracovní skupina Filmové a Audiovizuální výchovy, došlo ke zdárnému rozvoji aktivit a projektů, týkajících se filmové výchovy v České republice. Jednou z důležitých událostí, díky níž došlo k opětovnému setkání pracovníků FAV a řešení klíčových otázek, byla minikonference Kino za školou.

Minikonference o filmové a audiovizuální výchově, za jejíž organizací stály Kancelář Kreativní Evropa a Národní filmový archiv, se konala 28. 5. 2016 v rámci industry programu 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež ve Zlíně. Program Kina za školou byl rozdělen do tří bloků – první blok byl věnován krátkým prezentacím o jednotlivých koncepčních tématech a čelních institucích, které se podílejí na rozvoji FAV, druhý pojednával o inspirativních projektech, aktivitách a spolupracích, které v současnosti probíhají. Třetí blok měl podobu diskuse o aktuálních výsledcích a problémech FAV, načež následoval křest nově vydané brožury Filmová / audiovizuální výchova 2016 a posléze byl udělen čas a prostor případnému networkingu.

V prvním bloku představila Pavlína Kalandrová činnost programu Kreativní Evropa MEDIA, zejména podporu práce s publikem a navrácení edukativního procesu zpět do kin. Jedním ze zajímavých projektů, jemuž se Kreativní Evropa věnuje, je Scope 100, navazující na předešlý projekt Scope 50, jenž byl v ČR poprvé uveden v minulém roce. Jedná se o projekt, který angažuje sto (dříve padesát) vybraných diváků, jež mají možnost zhlédnout zhruba desítku snímků, které u nás nemají distributora, a posléze vybrat nejlepší z nich. Následně se mohou zapojit do marketingové kampaně s distribuční společností Aerofilms, která pak vybraný snímek uvede do kin. Projekty Scope 50 a Scope 100  dosáhly velkého úspěchu zejména u mladého publika, které v roce 2015 vybralo do distribuce norský titul Slepá (Eskil Vogt) a letos francouzský snímek Reality (Quentin Dupieux), jenž míří do kin 9. června.

Kreativní Europa MEDIA rovněž podporuje projekt Doc Alliance, jenž vzešel z partnerství několika festivalů dokumentárních filmů, a je členem evropské sítě kin Europa Cinemas, v jejímž rámci  podporuje distribuci evropských filmů a vyžaduje, aby provozovatelé kin věnovali část poskytovaných finančních prostředků na práci s mladým publikem či na aktivity spjaté s filmovou výchovou.

V druhé prezentaci prvního bloku představil Pavel Bednařík fungování a aktivity Pracovní skupiny FAV v roce 2016. Ostravské centrum pro filmovou výchovu Cineport sice bohužel zaniklo a zůstalo po něm jen kino, ale Pracovní skupina FAV je stále velmi aktivní.  Schází se dvakrát až třikrát  do roka a její členové jsou zapojeni do mnoha projektů a akcí, zahrnujících práci s mladým publikem (např. Animánie, Aeroškola, Ultrafun, Kinedok, CinEd, Animáčky či Academia Film Olomouc). O některých z nich se ještě zmíníme níže. Zatímco v jiných (především západních) evropských zemích je na filmovou výchovu pohlíženo jako na důležitou součást vzdělání, a je jí tedy věnován dostatek pozornosti a finančních prostředků, v ČR zatím stále nelze hovořit o vysoké úrovni FAV. Je to způsobeno i nedostatkem zkušeností a neukotvenou metodologií výuky, kterou se  jiné evropské země snaží sjednotit. V praxi filmová výchova funguje pouze jako volitelný předmět na středních školách a gymnáziích, ve srovnání s ostatními nepovinnými předměty je navíc nabízena jen omezeně. Poněkud jiná situace panuje na základních a středních uměleckých školách, kde je na FAV brán větší zřetel.

Podrobnosti ohledně pracovní skupiny a jejího praktického fungování v rámci NFA uvedla v dalším příspěvku Tereza Dvořáková. Pracovní skupina FAV se skládá ze stálých členů dříve vzniklé neformální skupiny, a ta v současnosti pořádá již oficiální setkání, kde se problematické otázky FAV snaží řešit. Dalšími členy skupiny jsou taktéž tzv. stálí hosté a pozorovatelé, kteří na iniciativu skupiny mají spíše latentní vliv. Další setkání pracovní skupiny FAV jsou plánována na červen 2016 a poté na podzim 2016 během festivalu Animánie.

Jak funguje dotační řízení Odboru médií a audiovize Ministerstva kultury, posluchačům přiblížila Daniela Staníková. Podporované okruhy, které spadají pod dotační řízení, jsou např. festivaly, popularizace nové filmové tvorby, profesní vzdělání, konference a v neposlední řadě filmová, audiovizuální a mediální výchova. Uplatňována jsou tři měřítka hodnocení navrhovaných projektů, kterými se Odbor médií a audiovize řídí: obsah, realizace a ekonomika. Dotační řízení většinou probíhá v říjnu.

Petr Vítek pohovořil o dlouhodobé koncepci podpory FAV ze Státního fondu kinematografie. Upozornil na novelu zákona o audiovizi, která umožní poskytnout vyšší částky na rozvoj domácí kinematografie, a dále zefektivní systém filmových pobídek, o něž producenti budou moci žádat průběžně (na rozdíl od dřívějšího pravidla o podání žádosti jednou do roka). Státní fond kinematografie se rovněž snaží o větší finanční transparentnost a o změny v dozorčím výboru. V současnosti fond disponuje zhruba 1 200 000 000 Kč, přičemž podpořil i výzvu  týkající se vzdělávání a výchovy v oblasti kinematografie. Kromě podpory kinematografie a filmové výchovy jako takové fond také připravuje studii, která by šířeji zmapovala, jak jsou děti vzdělávány filmem a jaké to přináší důsledky.

Posledním příspěvkem prvního bloku se stala ekologická výchova, kterou představil Miroslav Novák z Ministerstva životního prostředí. Její vývoj by mohl být příkladem úspěšné cesty, jíž by se mohla ubírat i FAV. Ekologická či environmentální výchova se v průběhu posledních let uplatnily napříč předměty. Díky všeobecnému povědomí o důležitosti vztahu k životnímu prostředí, jasným cílům a zaměřením, ale i díky legitimnímu zakotvení a spolupráci s MŠMT, kraji a dalšími státními institucemi, se ekologické výchově podařilo získat stabilní pozici v rámci všeobecného vzdělání.

O zahájení druhého bloku prezentací se postarala Barbora Langmajerová, která posluchače blíže seznámila s činností Doc Alliance Academy. Jedná se o mezinárodní platformu pro rozvoj filmové gramotnosti se zaměřením na dokumentární filmy. Vybrané filmy a výukové lekce jsou volně přístupné pro učitele, kteří si mohou vybrat materiál pro studenty podle různých věkových skupin. Barbora Langmajerová se zmínila o způsobech, jak lze s filmem pracovat ve výuce. Důležitou součástí práce s filmem je ilustrace tématu výuky, zkoumání filmové řeči, nazírání filmu jakožto mnohovrstevnatého díla, kritická reflexe a vedení otevřeného dialogu se studenty. Doc Alliance Academy spolupracuje s Film Literacy Lab, což je mezinárodní konference, která slouží jako platforma pro výměnu zkušeností s filmovou výchovou napříč středoevropskými zeměmi.

Vedoucí akvizic Doc Alliance films Diana Tabakov navázala na prezentaci Barbory Langmajerové svým příspěvkem o My Street Films – projektu, jenž je orientován zejména na tzv. YouTube generaci. Jde o mladé lidi, kteří se filmem profesionálně nezabývají, ale rádi tvoří videa, buď za účelem sebevyjádření, nebo komunikace s ostatními apod. Kromě posílání vlastních námětů ke zhodnocení profesionálům, mohou účastníci projektu vytvářet krátké filmy o prostředí, které je obklopuje. Tvůrci nejsou omezeni žádnou formou, jedinou podmínkou je, aby natočené snímky zapadly do on-line mapy projektu. My Street Film nezpracovává pouze hotové filmy autorů,  pořádá také workshopy a konzultace s lektory, kde se zájemci mohou naučit potřebné dovednosti pro vytváření filmů.

Řadu aktivit v souvislosti s filmovou výchovou a prací s publikem uvedl Jiří Forejt za Národní filmový archiv a Free Cinema Pofiv. Mezi klasické výukové formáty pro studenty lze zařadit Projekce pro školy a Projektové dny pro školy. Pro učitele je tu program Jak učit film?. Projekty NFA, které stojí na pomezí filmové výchovy a dodatečné práce s publikem,  jsou Ponrepo dětem, které kombinuje projekce a lektorské úvody či dílny  s didaktickými inscenacemi pro menší diváky, nebo například semináře pro starší studenty Jak stvořit film?, Jak vidět film? či Film v černé kuchyni, jejichž účastníci se mohou blíže seznámit s fyzickým filmovým materiálem. Na podzim letošního roku se také chystá projekt určený především majitelům kin a zájemcům o uvádění filmů obecně: Jak uvést film? a Jak uvést film dětem?. Na čtyřech víkendech s přednáškami a praktickými semináři se frekventanti dozvědí, jak je možné uvést film, a budou si moci sami připravit a vyzkoušet dramaturgii uvádění. Alternativní práci s publikem NFA nabízí také v kabaretní formě na Cabaretu Ponrepo, či během půlnočních projekcí Midnight movies.

Petra Ptáčková poté představila Animáčky – koncepci celoročního rozšíření nabídky kin o krátké animované filmy cílenou především na školy, pro něž by mělo zhlédnutí Animáčků být zajímavou alternativou k populárním blockbusterům. Animované filmy, které mohou žáci vidět, pocházejí hlavně od studentů animace z pražské FAMU a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Dalším významným a dlouhotrvajícím programem v rámci filmového vzdělávání je Jeden svět na školách Člověka v tísni, o němž posluchače informovala Ester Pěkná. Databáze portálu JSNŠ čítá asi dvě stě filmů a řadu lekcí věnujících se tématům, jako jsou lidská práva, životní prostředí, sociální problematika, mediální vzdělání a filmová výchova či např. moderní československé dějiny. Kromě poskytování dokumentárních filmů pro výuku (dostupné zaregistrovaným pedagogům či organizátorům filmových klubů) se JSNŠ věnuje mnohým dalším projektům.  Jsou jimi například Příběhy bezpráví, jež seznamují žáky s moderními dějinami, dopolední projekce pro školy v rámci festivalu Jeden svět, Studentské volby, které umožňují středoškolákům vyzkoušet si volby „nanečisto“, ad.

Vzdělávací aktivity, spojené s festivalem animovaných filmů Animánie, prezentovala Martina Voráčková. Kromě mimoškolních aktivit v podobě kurzů ve filmovém ateliéru, animačních kurzů a soustředění, se Animánie zaměřuje na programy pro školy po celé ČR. Jedná se například o týdenní workshop Animace Imaginace, při kterém dochází k propojení školní látky s kreativním procesem animování, nebo přibližně tříhodinový program Film hrou. Animánie se věnuje i vzdělávacím programům pro učitele, příkladem může být Animace v kostce, která je určena učitelům základních uměleckých škol.

Jak v praxi funguje FAV z opačného pohledu, tzn. ze strany učitele, znázornil Jiří Hruška z Jazykového gymnázia Pavla Tigrida v Ostravě. Na škole existuje předmět Úvod do studia filmu, který je součástí výukové sekce Českého jazyka a literatury, a zahrnuje dvě filmové projekce v kině Art s navazující hodinou interpretace, při níž žáci analyzují zhlédnutý snímek.

Mezinárodní program European Cinema Education for Youth pod záštitou Francouzského institutu, který by měl být v České republice spuštěn na podzim 2016, představil David Čeněk. Program CinEd nabízí ke stažení starší i současné evropské filmy vybrané pro filmovou výchovu prostřednictvím bezplatné platformy. Registrovaný uživatel bude mít možnost stáhnout si film, který si vybral, na základě didaktiky s titulky všech zapojených zemí a v anglickém jazyce. Kromě filmů budou uživatelům poskytnuty i pedagogické materiály, které uživatele nasměrují na vhodnou diskuzi či analýzu snímku s žáky. Nabídka programu je rozdělena podle tří základních věkových skupin: žáci od 6 do 10 let, od 11 do 14 let a od 15 do 19 let (kam lze zařadit i vysokoškolské studenty). Tento program je originální i z hlediska pozorování kulturního transferu – umožní sledovat, jak různé země reagují na stejný podnět, jak se liší vytváření názoru na film v různých prostředích a kulturách apod.

Poslední prezentaci druhého bloku přednesla Elena Vondráčková, která posluchače seznámila s aktivitami Centra FAV při kině Art. Kino Art v rámci projektu Kinoškola pořádá jednak projekce s teoretickým výkladem, jednak cykly kreativních workshopů spojených s filmovou tvorbu (pro školy i pro veřejnost), přičemž jejich hlavním zaměřením jsou různé druhy animace (včetně pixilace, objektové animace či clay-motion). V budoucnu Kino Art plánuje zavedení workshopů i s počítačovými hrami. Kromě toho Kino Art organizuje vzdělávací semináře pro pedagogy v oblasti FAV a aplikace animačních technik ve výuce.

V rámci třetího bloku vybraní mluvčí (Martin Pošta, Tereza Dvořáková, Daniela Staníková, Petr Vítek, Jiří Hruška a Miroslav Novák) i posluchači diskutovali nad aktuálními otázkami FAV, jako je zapojení kin a distributorů do filmové výchovy, financování FAV s pomocí Státního fondu kinematografie, proces zavádění předmětu o filmu do školní výuky, zkušenost se vzděláváním učitelů či sjednocení metodických materiálů. Živá debata se posléze stala impulsem k nadšenému domlouvání nových spoluprací a spolu s křtem publikace Filmová / audiovizuální výchova 2016 zakončila konferenci Kino za školou v optimistickém duchu a s vírou, že se filmové a audiovizuální výchově podaří získat své pevné místo v současném vzdělávacím systému.

Jednotlivé prezentace z konference a také audiozáznam závěrečné debaty jsou volně k dispozici zde.

Natalie Neudachina